V centru Slovácka, obklopeno Horňáckem, Strážnickem, Uhersko-Brodskem, Hradišťskem či blízkým temperamentním Slovenskem, nenechalo se Veselí zdrtit pocitem druhořadosti a skrze bystré, vtipné a vynalézavé „srdcaře“ vytěžilo z toho, co je a bylo doma, i z toho, co přinesli do města ženichové a nevěsty z okolních lokalit, dostatek materiálu či inspirace pro to, aby se samo mohlo stát folklorně svébytným územím.
Veselská ZUŠka nevyučuje hru v cimbálové muzice kontinuálně v celé své historii – jsou období, kdy se urodí více folkloruchtivých dětí, a kdy méně, kdy v danou chvíli činní učitelé zkušenosti s cimbálovou muzikou mají, a kdy zde učí lidé, kteří vyrostli na jiném žánru.
Folklor ale ve Veselí žije bez ohledu na to, jak na tom s lidovou hudbou momentálně ZUŠka je. Již zmíněných srdcařů, kteří se folkloru výtečně věnují a věnovali v minulosti amatérsky, je bohudíky stále dost. A v obdobích, kdy se cimbálová muzika na ZUŠce nevyskytovala, přispívala do tohoto odvětví aspoň tím, že pro něj vychovávala muzikanty.
Je třeba si vážit těch, kteří ctí tradice, kteří jsou si vědomi potřeby uchovávat kulturní bohatství kraje, kteří pečlivě hlídají a starají se o strom, jenž z kořenů tradic vyrostl, kteří tráví dobrovolně svůj čas tím, že v a k úctě k tradicícím vedou mladou generaci. Možná si toho jeden nevšimne, vždyť co je na tom, bylo to tu vždycky, tak proč by to nemělo být teď... Ale stačí, když se pár let nikdo takto ochotný neobjeví, stačí, když pár let nebude žádný soubor, žádná mladá cimbálka a najednou bude něco špatně.
V současnosti zažívá ZUŠ Veselí nad Moravou svá tučná léta. Pracují zde 2 velmi bohatě obsazené cimbálové muziky.
Starší cimbálová muzika pracuje pod vedením Jaromíra Kučery, bývalého primáše profesionálního armádního orchestru lidových nástrojů Ondráš. Jaromír Kučera svými zkušenostmi v oboru vedení cimbálky je tím nejlepším, co mohlo veselské děti potkat. Absolutní preciznost, ostrost temp, krásné harmonie, výběr jiskřivého repertoáru – s citem k tradicím a zároveň v moderním kabátku – tak vypadají hudební čísla tohoto mladého tělesa. Radost poslouchat. Koneckonců 1. místo v celostátním kole soutěže ZUŠ z roku 2022 je hovoří za vše.
Mladší cimbálová muzika pro děti od 8 let je takovou líhní pro starší cimbálky. Vede ji Kateřina Mičková, která si, vědoma toho, že do její cimbálky chodí opravdu děti, jejichž talent je zatím ve stádiu ze skořápky vykukujícího kuřete, respektuje dětství a dává si záležet na tom, aby to celé byla především hra. Děti by si měly přeci především hrát. To ovšem neznamená, že by se nepracovalo, naopak! Ale trošku jinak než ve starších muzikách, kam se jednou tento potěr přemístí.
Chloubou obou cimbálových je mnohokrát reprízovaný pořad
Kterak Honza z Budějc Moravu spoznával
aneb cesta zvídavého chlapce z Čech po moravských krajích, krojích, písních, řečích i nářečích z roku 2022.
Děti v radostné práci („…kvůli tobě zme měli snáď sto zkúšek – po večeroch, o víkendoch, dokonce aj o prázdninách…“) pod vedením J. Kučery, K. Mičkové a M. Roubalové vzdělávaly samy sebe i děti z okolních škol. Pořad byl koncipován jako výchovný koncert, na který přijely stovky žáků a jejich učitelů.
Ve veselské ZUŠce Folklor is not death.
